Leo Pavlát

český židovský novinář, spisovatel a diplomat, první a současný ředitel Židovského muzea v Praze od jeho navrácení židovské obci (1994).
Leo Pavlát po válce vyrůstal s matkou, která jako jediná z rodiny přežila pobyt v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.[1] Po základní devítiletce a Střední všeobecně vzdělávací škole (maturoval v roce 1969) vystudoval fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy (promoval v oboru rozhlasové vysílání v roce 1974, PhDr. v oboru historie žurnalistiky získal v roce 1976).
Po roce 1968 měl potíže se Státní bezpečností, nejprve protože začal žít jako žid, později protože se oženil s Hanou Klímovou, dcerou známého disidenta a spisovatele Ivana Klímy.[2]
Po roční vojně (1974-1975) byl v letech 1975-1990 odborným redaktorem umělecko-naučné redakce nakladatelství Albatros. V letech 1990-1994 působil na československém/českém velvyslanectví v Izraeli v Tel Avivu. Od roku 1994 je ředitelem Židovského muzea v Praze. Je ženatý, má dcery Annu (1982) a Michaelu (1992). Hovoří několika jazyky, např. francouzsky, hebrejsky, anglicky.[3]
Jeho první díla tvořily překlady náboženských úvah a textů židovských autorů a děl s židovskou tematikou pro Věstník Rady židovských náboženských obcí a Ročenky Rady židovských náboženských obcí, později začal psát vlastní knihy. Od konce roku 1994 připravuje program pražské židovské obce Šalom alejchem a i jinak spolupracuje s Českým rozhlasem tvorbě naučných pořadů o židovských tradicích, zvycích a kultuře, dříve psal pravidelně fejetony pro českou redakci BBC (knižní výbor z nich vyšel pod názvem „Od Chanuky do Chanuky“).
Na téma antisemitismus a židovské tradice publikuje v novinách (zejména Lidové noviny a Mladá fronta DNES), vystupuje v rozhlase a televizi a přednáší na různých fórech, výsledky této činnosti lze nalézt i v některých patřičných sbornících.